Auditoři EU upozorňují na to, že se státy dostatečně nezasazují za splnění cílů Green Dealu. 24. června 2021 přijala EU zákon o klimatu, který stanovil závazný cíl snížit emise o 55 % do roku 2030 a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Co o tom říká nedávná auditorská zpráva EU? A jak je na tom Česká republika? Kolik peněz můžeme získat z EU na podporu využívání obnovitelných zdrojů a jak mohou dotace na fotovoltaické elektrárny změnit naši energetiku do roku 2030?
Co si EU předsevzala do roku 2030?
Covidová pandemie otočila svět naruby. Mimo jiné ale nahrála do karet evropským snahám v oblasti ochrany klimatu a energetiky. Díky tomu, že se v covidových letech doslova zastavil nebo minimálně omezil veškerý provoz, se povedlo snížit emise skleníkových plynů, jak si EU předsevzala. To byl rok 2020. Nyní ale visí ve vzduchu nový deadline – rok 2030. Auditoři EU vyslovili vážné obavy – pochybují, že se EU podaří splnit závazek snížit emise skleníkových plynů o 55 % ve srovnání s úrovní v roce 1990.
Ačkoliv EU oslavila, že dosáhla svých cílů v oblasti ochrany klimatu a energetiky pro rok 2020, odborníci z European Court of Auditors se vyslovili. EU by podle auditorů svých snížení emisí skleníkových plynů nedosáhla, pokud by v důsledku finanční krize v roce 2019 a covidové pandemie neklesla spotřeba energie. A pozitivně nevidí ani splnění cílů pro rok 2030.
Co kritizují auditoři EU?
Auditoři kritizovali, že se některé země EU „nesnaží“ tak, jak by se očekávalo, a k dosažení cílů si volí alternativní cesty a obchází pravidla – nakupují například emisní povolenky od států, které „mají splněno“ apod.
European Court of Auditors ve své zprávě zdůrazňuje, že současná opatření k dosažení vytyčeného cíle zkrátka nestačí. Problém vidí především v nedostatku financí a ambicí. EU se zavázala, že na opatření v oblasti klimatu vynaloží nejméně 30 % svého rozpočtu na období 2021-2027, tedy přibližně 87 miliard EUR ročně. To je méně než 10 % celkových investic potřebných k dosažení cílů pro rok 2030, které se odhadují na přibližně 1 bilion EUR ročně. Očekává se, že zbývající investice budou pocházet z vnitrostátních a soukromých zdrojů.
Jak mohou dotace na fotovoltaické elektrárny pomoct proměnit podobu energetiky v ČR?
Jak je na tom Česká republika? Máme být také skeptičtí? Podle studie, kterou pro Svaz moderní energetiky zpracovala Deloitte, nemusíme propadat skepsi. Nacházíme se v ideální situaci pro transformaci energetiky. Evropské dotace jsou k dispozici – podle zmíněné studie se z evropských peněz dá postavit dokonce více než 17 GW výkonu v obnovitelných zdrojů. Pokud ČR využije plně potenciál dotačních titulů, bude to mít i další výhody: zhruba 34 000 nových pracovních míst a příjmy do veřejného rozpočtu ve výši cca 119 miliard korun.
Fotovoltaiky by do roku 2030 mohly v ČR zásobovat kompletně všechny domácnosti
Ve zmíněných cca 17 GW se počítá s 15,3 GW z fotovoltaiky a s 2 GW z větrných elektráren. Dle studie by pak jen fotovoltaické elektrárny vyrobily ročně 17 TWh a pokryly by tak svojí výrobou energie roční spotřebu všech českých domácností. To zní jako plán, co říkáte?
Uvažujete o pořízení fotovoltaiky pro firmu? Neotálejte. Je možné, že po roce 2030 se evropská dekarbonizační podpora přesune jinam a dotační studna vyschne. Nulová emisní stopa je aktuálně povinným či minimálně doporučovaným „dresscodem“ pro evropské podniky. Kdo chce udržet krok, tento faktor nepodceňuje. Pokud si chcete udržet svoji pozici v nadnárodních dodavatelských řetězcích, vsaďte na zelenou energii. Mezinárodní odběratelé preferují ekologicky udržitelné produkty, a když tento požadavek splněn není, investují jinde. Fotovoltaické panely na střeše provozovny vám tak pomohou i k lepší firemní image.
Zdroj: MŽP, eca.europa.eu
